Recenze: Spider-Man – Zbrusu nový den
Spider-Man je zpět, ale tentokrát nejde jen o záchranu světa. Zbrusu nový den se zaměřuje především na Petera Parkera, jeho ztráty, dospívání a hledání vlastní identity. Právě díky tomu na mě film zapůsobil mnohem víc než svou akcí a stal se jedním z nejlidštějších příběhů o Spider-Manovi za poslední roky.
Po událostech minulého filmu stojí Peter Parker úplně sám. Lidé, na kterých mu záleželo nejvíc, si na něj nepamatují a on se musí naučit žít nový život. Přestože dál obléká kostým Spider-Mana, tentokrát není hlavním tématem záchrana světa před mimozemskou hrozbou, ale především to, co se odehrává uvnitř samotného Petera.
Právě to se mi na filmu líbilo nejvíc. Příběh působí mnohem lidštěji a osobněji. Sledujeme Petra, který se snaží vyrovnat se ztrátou vztahů s MJ a Nedem a zároveň hledá sám sebe. Je to film o změnách, dospívání a o tom, že někdy musíme přijmout, že život už nebude stejný jako dřív.
Tohle téma se mě osobně v poslední době hodně dotýká, takže jsem se v Peterových pocitech dokázala najít. Líbilo se mi sledovat jeho vývoj a to, jak se postupně mění nejen jako Spider-Man, ale hlavně jako člověk. Možná bych uvítala, kdyby se jeho vnitřní proměna ukázala ještě o něco výrazněji, ale i tak podle mě fungovala skvěle.
Velmi mě bavila také postava, kterou ztvárnila Sadie Sink. Není to klasický černobílý záporák a právě díky tomu působí zajímavěji. Sadie je podle mě výborná herečka a i tady ukazuje, že od dob Stranger Things udělala obrovský krok dopředu. Z celé generace mladých herců z tohoto seriálu mi přijde herecky nejsilnější a její výkon mě opravdu bavil.
Velkou radost mi udělala i linka s MJ. Film nikam nespěchá a jejich vztah buduje postupně. Byla jsem ráda, že se všechno nevyřešilo během několika minut a že návrat MJ do Peterova života působí přirozeně a uvěřitelně.
Emocionálně na mě zapůsobil také závěr s Nedem. Jejich společné gesto krásně připomíná, že některá přátelství dokážou přetrvat i tehdy, když se zdá, že se všechno změnilo.
Spider-Man: Zbrusu nový den mě překvapil tím, že místo velkolepé akce staví hlavně na emocích a osobním příběhu. Právě díky tomu na mě fungoval mnohem víc než filmy, které se snaží za každou cenu překonávat jeden spektakulární souboj za druhým. Pokud máte rádi Spider-Mana hlavně kvůli Peteru Parkerovi a jeho lidské stránce, tenhle film vás podle mě rozhodně nezklame.
Moje hodnocení: 5/5 ⭐